Polygon Most II očima výherce vědomostní soutěže.

Vážení přátelé, přišel nám email od Jiřího Sajnera, který vyhrál vědomostní soutěž který se týkalo vozu Ford Puma. Vítěz získal volné jízdy s Petrem Bubeníčkem na Polygonu Most. Dávám Vám sem pohled Jiřího Sajnera , jeho očima z Polygonu Most II.

Můj den na okruhu

Je chladné deštivé sobotní ráno. Rozum velí zůstat ve vyhřáté posteli a užít si den volna. Na potemnělém mosteckém polygonu je to ale jinak. Branou svižně projíždějí poslední auta s vleky a zoufale hledají místo v přeplněném depu. Přez to, že je ještě tma a prší, depo se pomalu probouzí. Lidé zvolna vylézají ze svých karavanů a jiných vozidel umožňujících přespání. Scházejí se u kempingových stolů pod velkými stany. Objevuje se káva, koláče a jiné pečivo. Pomalé probouzení a první rozhovory, které začíná rušit startování závodních motorů. Příprava automobilů postupně sílí a rytmus ospalého kempu rychle mizí. Napětí začíná být elektrizující a jen zvolna se zklidní v průběhu krátké porady závodníků. Nyní jsou již všude slyšet zavhřívané závodní motory. Poslední kontoly techniky, výměna pneumatik podle aktuálního počasí a už se první vozy začínají řadit na startovní čáru. Začíná celodenní maraton. Zajet na okruhu co nejlepší čas, rychle do depa, doplnit benzín, provést drobné opravy a úpravy a čekat. Čekat než uvolní trať, čekat než se dostanu znovu na start, čekat než odejdou okruh i ostatní, prostě čekat. Nyní začínám chápat co myslel Steve McQueen ve své legendární hlášce: závodění je život, vše co je před tím, nebo potom je čekání. Počasí zajistilo opravdovou zkoušku umu řidiče závodního vozu. Mokrá trať uměla opravdu pěkně klouzat a ukázala nejenom schopnosti řidiče, ale i neskutečnou přilnavost kvalitních pneumatik do mokra. Poznávám i rozdíl mezi běžným řidičem a pilotem závodního vozu. Pilot zná skvěle svůj vůz, umí ho s jistotou ovládat i ve chvíli, kdy podélná osa auta a směr jízdy nejsou souběžné. Výsledkem je jízda rychlostí, která je již dávno za hranicí myšlení běžného řidiče. A nejde jen o to co zvládne normální vůz a co závodní speciál. Jde o to co hlava považuje za bezpečnou jízdu a co už ne. Jistě, je velký rozdíl mezi jízdou na okruhu a mezi jízdou v běžném provozu, také je velký rozdíl mezi běžným automobilem a závodním speciálem, ale na ten rozdíl je potřeba si zvyknout. Nakonec jízda na okruhu je vlastně bezpečnější. Nad hlavou mám ochranný rám, v sedačce jsem přivázán lépe než batole, na okruhu žádné další jiné auto není a na rozdíl od běžné silnice jsou tu bezpečnostní zóny. A co lidé? Asi bych je označil jako pohodáře, zcela oddané svému koníčku. Tento koníček obvykle sdílí celá rodina a místo šlechtění nějaké chalupy, nebo exotických dovolených, tráví celé víkendy na závodních okruzích. Veškeré volné finance jdou na vyladění závodního vozu, další pneumatiky, nové tlumiče, atd. Zde mezi auty začíná být největší rozdíl mezi lidmi. Každý promyšleně jde do auta a kategorie, kterou  může nejen pořídit, ale i dál zvládnout požadavky na provoz při závodech. Zde se také objevují různé třídy zavodnich aut. Tím ale nemyslím kategorie pro registraci na závody, ale spíš tu která vypovídá něco o uživateli. Jsou tu k vidění čisté, pěkné závodní speciály, také tuningová auta se spoustou nesmyslů, dále spíše psychodelické speciály upravené a opravované čistě účelově bez ohledu na design s výsledným vzhledem zombie a nakonec běžná auta lidí, kteří si to prostě chtěli zkusit a závodní speciál mít nemohou. Den se pomalu chýlí, je odpoledne. Počasí se umoudřuje a trať zvolna osychá. Měřené jízdy pokračují a na recepci se nenápadně objevuje impozantní řada pohárů. Během závodů byla několikrát trať uzavřena kvůli několika incidentům a haváriím. Vše naštěstí bez vážnějšího zranění. Závody končí, vyhlášení vítězů. Někdy i o ten nejtěsnější rozdíl, který jsem kdy viděl. Potěší i kolik juniorů se takových závodů účastní. Začíná se šeřit.  Nyní už jen poslední gratulace, pak sbalit stany, naložit auta a odjezd s hlavou plnou nápadů co vylepšit na autě pro příští sezonu. Třebaže pršelo a byla zima, tak tahle sobota byla určitě krásná a jsou lidé, kteří si ji umí užít.